Jana Babincová (*1977) ve své tvorbě již řadu let pracuje s principem kódování. Její malby staví na formách geometrické abstrakce s ostrými liniemi a hranami. Samotné zakódované obsahy jsou ale naopak většinou velmi osobní a pocitové: od textu modlitby v pěti jazycích přes dopis pro nenarozenou dceru až po tóny oblíbené písně. V posledních projektech Babincová téma kódovaných obrazů značně rozšiřuje, vstupuje do dalších médií, zkoumá vztah malby, zvuku i objektu nebo performance, ve svém uvažování akcentuje prostorový a site-specific rozměr.

Vizuální přepis časové sekvence úderů bicích nástrojů.

Rytmus rozmístění barevných tyčinek ovlivňuje následně rytmus hudební kompozice, jejich tvary determinují vizuální podobu projekce. Instalace se tedy stává „oživlou“ trojrozměrnou partiturou. Hudební skladba je rozložena do několika rozměrů formou různých technik – zvuku, počítačové animace a prostorové instalace. Vnitřní architektura skladby, tempo, vychází z matematického principu dělení čísla 330, rytmus je určen pozorováním zavěšených objektů.

Audiovizuální instalace ve spolupráci s Michaelou Kuříkovou - video a Jorge Boehringerem - zvuk. Experimentální práce tematizující vztah pohyblivého obrazu a mluveného slova. Čtený text je zakódován do abstraktních zvuků a geometrických tvarů, které tvoří kompozici a časovou sekvenci videa.

Instalace „Bolestná touha po svobodě“ je inspirována hudební skladbou skupiny Depeche Mode „Hello“ a prostorem galerie. Tato site-specific instalace je snahou postihnout cestu za svobodou. Na začátku jsou jenom emoce a tma, ze kterých se postupně „vyplétají“ zobecněné formy. Plastický tvar se zjevuje ve spolupráci s atmosférou místa, jeho náladou a architektonikou prostoru...

Prostorová instalace - zhmotnělá skladba hudební skupiny The Present Moment. Jednotlivé zvuky a nástroje jsou kódovány do barev a výšky zavěšení jednotlivých komponentů. Rozměrný kinetický a akustický objekt zavěšený u stropu galerie tvarově připomíná počítačovou vizualizaci spektrální analýzy.

Enviroment, který divákovi přináší jak bezprostřední vizuální vjem, tak i možnost znovuprožití autorkou “předtančeného” zážitku. Divák vstupuje do místnosti, která je současně scénou. Je jen na něm, jestli si malbou naznačené taneční pohyby zopakuje, nebo bude pouze vnímat místo jako prostor, ve kterém je po dobu trvání instalace zvěčněn pohyb tanečnice prostřednictvím média malby.

Vizuální přepis tónů hry na violu.

Jana Babincová pro PROSTOR INI Gallery připravila výstavně-situační trilogii navazující na témata, jež autorka ve své práci dlouhodobě sleduje: principy vizuálního kódování textu a zvuku, vztah statického obrazu a pohybů těla nebo jiných živých performance, přesahy geometrické abstrakce v aktuální formy současného umění.

Jana Babincová, která se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje principům kódování textu, zvuku či pohybu do velkoformátových site-specific maleb či instalací, pro Galerii Zeď vytvořila dílo, jehož rytmus je odvozen ze směru a intenzity zvuků v okolí MeetFactory: tramvaje, vlaky, auta projíždějící po dálnici, hmyz, kroky, hlasy...